Na nedávné přednášce padla dobrá otázka — „Jaký je v Tarotu rozdíl mezi Dvojkou, Trojkou a Čtyřkou Pohárů? Všechny jsou o lásce, ale uniká mi, v čem se ty karty vlastně liší.“ Vysvětlím ty tři karty postupně, dnes začnu Dvojkou Pohárů. A jako první připomenu, že celá modrá barva Tarotu neboli Poháry jsou o citové stránce života, což znamená o lásce. Poháry […]
Život je hra klamů (iluzí). Chce se tím říct, že v prvé řadě je život hra, tedy má být jako hra vnímán — máme se jím bavit, ne protloukat. A ve druhé řadě je k tomu hraní si a zábavě nutné vědět, že jsme neustále vystavováni klamům a chce se po nás, abychom nepodléhali negativním dojmům, kterými naše prožitky […]
Sebedůvěra je motorem života. Všude, kam sahá, tam mě život pouští. A vše, kde ji necítím, je pro mě nedostupné. Život je tak možné vnímat jako proces, který mou sebedůvěru testuje a podle toho, jak se chovám, přede mnou otevírá anebo zavírá dveře. Každodenní situace jsou právě oněmi testy, které dnes a denně „očichávají“, jak se budu chovat […]
Život by se dal vyjádřit jako trvalý proud ideálních příležitostí. Idálních proto, že nám jsou šité přesně na míru (proto ani nikdo nemůžeme prožít nic, co nezvládneme, naše prožitky nejsou náhodné, ale uzpůsobené nám, kdo je prožíváme). Každá příležitost (situace), která příjde, přesně reflektuje mé aktuální nastavení a nabízí aktuální krok kupředu. Nic jiného se nikdy […]
Aby život fungoval a přinášel, co má, je potřeba chápat, oč v něm jde. Dokážete se pak správně orientovat v každodenním dění a žijete s pocitem pohody a pro radost. Člověk, který to chápe a umí se správně chovat, žije v klidu a spokojeně. Dělá totiž, co má a to mu přináší nejen vnitřní klid a naplnění, ale také je tím zajištěno, že mu vše funguje. […]
Přijímání je umění odolávat iluzím. Vychází z pochopení, že ať se věci tváří jakkoli, jsou dobře a není co měnit, řešit, důvod chtít něco jinak. Ono to tak mnohdy nevypadá, a o tom je ta hra. Nevypadá, ale je. Člověk se svou logikou hrát neumí, protože se vždy nechá nachytat. Vždy, když mu něco nejde pod nos, začne bojovat […]
Jestlipak víte, jak se takovému povídání, jaké vidíte na obrázku, říká? Dramatizování. Ne tomu, co se možná skutečně přesně tak stalo, ale potřebě o tom přemýšlet, rozvíjet to a následně třeba ještě ochotně sdílet u kafe, u piva… Vypadá to úplně nevinně. Ale je to škodlivé jako virus. Stačí si uvědomit, že jsme vysílače informací, které si svým způsobem […]
Mnozí jsme poznamenáni uvažováním, které vůči nám projevovalo nerespekt. Notoricky známé průpovídky typu „paní učitelce se neodmlouvá“, „dokud u nás bydlíš, tak budeš poslouchat“, „uděláš to, protože jsem řekl“, „tam musíš, to by bylo neslušné“ a další a další. To vše je manipulace. Nebo se tomu také říká autorita formální, dána jakousi fiktivní hierarchií (rodič versus dítě, nadřízený […]
Zrání, o tom to je. Narodili jsme se, abychom zráli a — dozrávali. Proto, že každý si do života přitahujeme obdobnou kvalitu, jaká je ta naše. Tak to zde chodí, tak život funguje, vždy fungoval a fungovat bude. Je tedy naivní si stěžovat, protože tím ve skutečnosti říkáme — jsem nezralý. Stěžuji si sám na svou vlastní neschopnost, […]
Opakem hloubky je povrchnost. A vše, co je povrchní, je laciné, protože to vůbec neřeší to podstatné, ale první dojem. Vše povrchní je jenom „jako“. Hraní si na něco, vidění hodnot v tom, kde nic hodnotného není. Míře hloubky, s jakou dokážeme vnímat, odpovídá hodnota našeho žití. Čím jasněji rozlišujeme mezi skutečným a hraným, čím opravdověji a upřímněji se dokážeme […]
Hledat nebo po něčem toužit ve skutečnosti znamená, že mi něco chybí. To by se nemělo dít. A pokud se tak děje, chybí mi — spokojenost. Nespokojenému člověku není pomoci. Já totiž nesprávně uvažuji, a díky tomu od života něco chci. Necítím se naplněný, a proto hledám, co by to změnilo. Chyba je v tom, že se o to své naplnění […]
Známé přísloví říká, že jak do nového (roku) vstoupíme, takové to celé bude. Je v tom víc, než se zdá, hloubka toho sdělen spočívá v pochopení, že to, jak se k věcem stavím, jim dává jasnou podobu. Přesně tak bude vypadat jejich průběh i výsledek. S Novým rokem se nám otevírá příležitost se změnit. Změnit své postoje a začít lépe. […]
Na Silvestra něco starého končí a před námi se otevře nové. Vždy po odchodu starého se otevírají dveře a Vesmír se nás vždy ptá — „A jak to chceš mít dál?“ Je dobré chápat, že nejsme žádné oběti okolností, ale svobodní tvůrci svého osudu. Změny k životu patří, ale to vůbec neznamená, že jsme jimi nějak ohrožováni. Ani náhodou! […]
Zní to vše tak jednoduše. Jsi zdroj, je o tebe postaráno, buď bezstarostný. Pouštěj a těš se, že se zase doplní a přijde víc, než jsi dal. A tak podobně. Zároveň to vypadá v praxi tak těžké, až nemožné. Zkoušíme, zkoušíme, a cítíme, že nám to nejde. A je dobré si uvědomit proč. Jsou to hodnoty, proto nejsou zadarmo. A zkoušením se k hodnotám […]
O Vánocích bychom si měli uvědomovat, možná víc než kdy jindy, že nejdůležitější pro život je dokázat být sám sebou. Zůstávat svůj, nepřetvařovat se, nesnažit se zalíbit. Necpat se nikam jen ze slušnosti ani si jen tak ze slušnosti nenechat nic líbit. Vánoce jsou náchylné na různé návštěvy, nejen příbuzenské. A právě ty návštěvy trpívají snahami […]
Říká se tomu bezpodmínečná láska. A to je správně řečeno, protože to je cítění lásky bez jakýchkoli podmínek. Dokud jsou naše city reakcí na okolnosti, nejde o žádnou lásku. To jen vyjadřujeme své sympatie tomu, co se nám z nějakého důvodu líbí. A to — umí každý. Na tom nic není, proto to není nic hodnotného. Pointa je v tom […]
Tajemstvím správné přitažlivosti je — spokojenost. Vtip je v tom být spokojený nejdřív, ne „až něco…“. Takovým uvažováním dáváme najevo, že spokojení nejsme, že nám něco chybí. A právě tento pocit chybění je důvodem, že se trápíme. A k tomu navrch zavíráme dveře právě tomu, co bychom si přáli, co bychom rádi, aby do našeho žití proudilo, abychom […]
Velekněžka představuje osobnost, která si věří. Je sebevědomá, vyrovnaná, upřímná, moudrá, soběstačná. A to vše proto, že je — moudrá. Být moudrý znamená vědět. Jak to v životě chodí. Ale nejen to. Být moudrý také znamená — nic nevymýšlet. Nepoužívat hlavu. To dělají chytráci, protože nevědí. A jelikož nevědí, dedukují a výsledkem jsou spekulace a vymyšlené scénáře, dramata. Spoléhat se […]
Připomeňme si na úvod zákon přitažlivosti — tvoje kvalita přitahuje odpovídající kvalitu. A uvědomme si, co se tím říká. Kromě jiného i to, že můžeš zkoušet, co chceš, vymýšlet, co chceš, ale — k ničemu to nebude. Nikam se neposuneš, protože veškeré tvé snažení, zkoušení a vymýšlení vychází z tvé stávající kvality. A tudíž vše, co plodí stávající kvalita, bude kvalitou […]
Starosti do života nepatří. My si je děláváme, ale to jen proto, jak o životě uvažujeme. kdykoli nás popadnou černé myšlenky, nepříjemné pocity nebo potřeba něco kritizovat, mýlíme se. Je dobré si uvědomit souvislost mezi svým neklidem a situací, která jej spustila. Uvědomíme si, že nám vždy o něco šlo. Něco nás vyrušilo, obtěžovalo, zdrželo, někdo něco řekl […]