Logika, s jakou o životě uvažujeme, vychází z předpokladu, že život stojí, dokud se nezačneme snažit. Že nic nefunguje jen tak, nic k nám nepřijde jen tak, že se tudíž o vše musíme starat. Ano, vypadá to tak. Ale je to naopak — vše funguje správně, dokud o tom nezačneme mudrovat. Dokud nezačneme přemýšlet a vymýšlet, co a jak, a aby šlo tohle, musíme […]
Pořádek, systém, řád, režim, disciplína — to vše je jedno a totéž, a jedná se o základní podmínku úspěšného i spokojeného žití. Vše, co funguje, podléhá jasnému řádu, neboli systematickému přístupu. Péče Vše v přírodě, na světě i v životě podléhá Zákonu pěstování. A pěstování není nic jiného než pravidelná péče. Vše, oč pečujeme, se vyvíjí směrem k lepšímu, roste, sílí, prosperuje, obohacuje, ale […]
Člověk vše staví na dojmech. Jak se co tváří, tam to zařadí. Netuší, že tím má zaděláno na pořádný zmatek v životě i mnohá rozčarování, která mu budou jeho dojmy a rozhodování pod jejich vlivem přinášet. Nebyl by to ale život, kdyby nebyl ve všem skrytý klam. Je tedy i v tom, co vypadá hezky, i co naopak vůbec hezky nevypadá. […]
Vidíme-li problémy, chyby a komplikace, natíráme život na černo. On takový není, ale my tak na něj koukáme. Náš pohled není reálný, on jen reaguje na dojem, jakým na nás kde co působí. Jakmile člověk vidí problém, začne vnitřní bitva, která se obvykle projeví i navenek — člověk svým vidinám problému uvěří a začne s tím bojovat. Je už […]
Už jsem tu psal o Honzovi z pohádky, o Jokerovi z Batmana, a dnes chci přidat povídání o Jamesi Bondovi. Samozřejmě z pohledu vesmírných principů. Proč zrovna Bond? Měl jsem o víkendu v Bratislavě workshop, poslední z loňského ročníku své školy na Slovensku. A v neděli ráno, chvíli před začátkem přednášky, mi padne oko na polici s knihou „Z archivu Jamese Bonda“ (nebo tak nějak). Začal jsem jí listovat a mou […]
Člověk se rodí kompletní. I žije příběh, který je mu ušitý po všech stránkách na míru. Objektivně je tedy vše v naprostém pořádku. Jenže. Člověk si brzy začne dělat vlastní názory na sebe a svůj život, a tím se to celé pochroumá. Jeho duše se zbaví čistoty neboli reálného pohledu na život a vznikne tak ego, neboli — pohled nereálný, subjektivní […]
Jednou z nejdůležitějších vlastností lidského podvědomí je vděčnost. Máme-li ji správně nastavenou, jsme vděční úplně za vše, bez výjimky — vděčnost je náš trvalý vnitřní stav, na pozadí ji neustále cítíme. Právě tím je skuteční vděčnost liší od té „normální“, kdy je člověk vděčný jen sem tam, protože si vůbec neuvědomuje, co mu život přináší v jeho […]
Život je kontinuální proud lekcí. K čemuž je v prvé řadě dobré si uvědomit proč — aby bavil. Jedině lekcemi se člověk dokáže měnit k lepšímu, čímž je zajištěno, že jej život baví a naplňuje. Nic totiž nedokáže dlouhodobě bavit a naplňovat, aniž by se to vyvíjelo k lepšímu, proto to tak je v životě zařízreno. Ty lekce nejsou ledajaké, ony jsou […]
Když se řekne Hojnost, je dobré se zeptat: „Co to vlastně je?“ Je totiž velice užitečné znát správnou odpověď, člověku to dokáže otevřít oči. Hojnost je všudypřítomné bohatství, ve všech formách. Tedy v rovině zdravotní, citové, finanční, materiální, vztahové, seberealizační… Řečeno lidověji — všeho mám stále dostatek a vše mi perfektně funguje. Do života mi samovolně proudí […]
Trpíváme tendencí na sobě vidět chyby. I je naopak nevidět (tudíž je vidíme okolo), přičemž obojí nám škodí. Ve skutečnosti je vše jinak, tak si to pojďme vysvětlit. Naše nedostatky jsou pouze zdánlivé. A rozhodně nám nechtějí říkat nic fatálního, protože život je vše, jen ne fatalistický. Život nás vždy jen upozorňuje, protože je náš kámoš a fandí […]
Správně žitý život je minimalistický. A to hned ze dvou hledisek. Tím prvním je minimalismus v tom, z čeho se ten život skládá. Obsahuje vše potřebné, ale nic navíc. Nic zbytečného, protože to jen kvalitu žití sráží, odvádí od toho, co je užitečné, obohacující a naplňující. Druhé hledisko životního minimalismu je, jak ten život vedeme. I na to je potřeba […]