Krok 1:
Chyba je vždy ve mně.
„Zdrojem mého neklidu jsem vždy já sám. Můj nesprávný úhel pohledu neboli dojem, jemuž věřím, ale který není pravda.“



Zákon o tom, že neklid v člověku je jasným signálem, že je mimo realitu, je základním zákonem rozvoje osobnosti. Kdo jej odmítá připustit, nikam se neposune a nemá žádný smysl s ním cokoli zkoušet řešit, protože se nehnete z místa. Bude zarputile trvat na svém a ze všeho vinit vás nebo své okolí. Vůbec nepřipustí, že by chyba mohla být na jeho straně. Bude s vámi nebo se situací bojovat, protože to je jeho životní styl. A právě proto je zcela neperspektivní, dokud sám jednou nepřijde na to, že se mýlil a vše je jinak.
Vždy soupeřím jen sám se sebou
Z klidu se vždy vyvádím já sám tím, že se na danou situaci nesprávně dívám. Vidím někde problém nebo v někom soupeře, mám tedy nutkání něco řešit nebo se s někým dohadovat. Ale ve skutečnosti není co řešit ani s kým bojovat. To si jen myslím, provokuje mě mé uvažování, má fantazie, která si vymýšlí. Já svému omylu ale věřím, můj názor mi přijde logický, jasný, jsem o něm přesvědčený. Jenže přes to všechno — je to klam neboli iluze.
Stručně a jasně
- Že je chyba vždy ve mně, je velice dobře. Kdyby to tak nebylo, nemohl bych mít svůj život ve vlastních rukách. Existovaly by věci, se kterými nehnu, právě proto, že je v nich chyba nebo překážka, se kterou nehnu. Právě proto, že tomu tak ale nikdy není, je řešení všeho, co za problém považuji, zcela v mých rukách. Já sám dokážu najít řešení, já sám dokážu vše uvést do stavu, v jakém si to přeji mít. Mohu žít tak, jak toužím, nezávisle na nikom a ničem.
- Nikdo na světě není schopen v neklidu správně uvažovat a jednat. Není to ani technicky možné. Proto je nutné pokaždé, když se v neklidu ocitneme, držet náš neklid v sobě a nevypustit jej ven. Svou vnitřní bitvu musíme udržet uvnitř a jen čekat, než se to v nás zase nezklidní. To je jediná správná reakce, ať se děje cokoli. Když uděláme cokoli jiného, jen si zkomplikujeme situaci.
- Všechny problémy vznikají jedním jediným způsobem. Tak, že člověk zareaguje na svůj neklid. Uvěří svým myšlenkám a začne něco řešit, říkat, rozhodovat. Naučíš-li se na svůj neklid nijak nereagovat, už si nikdy nic nezkomplikuješ. Zjistíš, že ti nikdy nic nehrozí, i že se vše samo vyřeší ve prospěch všech, i tvůj.
- Nejsi na světě proto, abys něco řešil, ale abys všem situacím umožnil jejich samovyřešení. Tím, že se je nebudeš snažit sám řešit. Nic v tvém životě totiž nepotřebuje, abys to sám řešil. Všechny situace a stavy spějí automaticky ke zdárnému výsledku, který se dostaví samovolně. Zkomplikovat anebo dokonce dospět k nežádoucímu cíli mohou jedině tím, že vezmeš jejich řešení do vlastních rukou — začneš pod vlivem svého neklidu naivně vymýšlet vlastní způsob řešení, namísto abys počkal, dokud se vše nesrovná samo a výsledek se sám nedostaví.
- Nikdy nejde o to, oč se na první pohled zdá, že jde. Žádná situace, která tě vyvádí z klidu, není o tom, oč se na první pohled zdá, že jde. Má úplně jiný skrytý význam.
Shrnutí
Učíš se...
Neklid = kontrolka. Signalizuje, že špatně uvažuješ. Odteď vždy, když se do neklidu dostaneš, přestáváš vidět chybu někde okolo a uvědomuješ si, že je v tobě.Odnaučuješ se...
Už nikdy s ničím/nikým nebojuj, ničeho/nikoho se neboj. Zbavuj se pocitů, že ti něco hrozí, že se něco kazí, že je něco špatně, že s tebou někdo soupeří, stojí proti tobě.Domácí úkol...
Vždy, když se ocitneš v neklidu, uvědom si: NEKLID! Drž pak ten neklid v sobě a nenech se jím za žádnou cenu vyprovokovat k nějaké reakci. Nevěř mu.Příklady zneklidňujících situací
- Bojíš se něčeho?
Situace, která v tobě probouzí obavy, ti nijak nehrozí. Bojíš se jen výplodů své fantazie. Zneklidňující situace nepřišla proto, aby ti ublížila, ale naopak — aby tě strachu zbavila. Máš se odnaučit věřit, že ti něco vůbec může hrozit, a to jde jedině tak, že budeš svému strachu vystaven a nepodlehneš mu.
- Rozebíráš něco pořád dokola?
Vrací se ti stále do hlavy nějaký prožitek? Znamená to, že s danou situací bojuješ, protože ji nedokážeš přijmout takovou, jaká je. Nevěříš si: něčeho se bojíš, cítíš se ublíženě nebo po někom něco chceš — proto bojuješ.
- Nestíháš?
Pak jen sám sebe honíš svými představami. Máš jen pocit, že něco hoří, že něco nestíháš, že bude problém, že je pořád něco potřeba řešit. Uvažuješ způsobem: „Až …, budu v klidu.“ Jenže to se nikdy nestane, protože zdrojem svého neklidu jsi ty, tvá fantazie.
- Ubližuje ti někdo?
Nikdo nikomu neubližuje, ubližujeme si jen každý sám. Tím, že si chování druhých bereme osobně. Jen proto se trápíme, vyčítáme, nedokážeme se s prožitým vyrovnat. Nikdo ti nezlomí srdce, nikdo tě neurazí, nenaštve, neublíží. Uděláš to vždy ty sám tím, že se na druhého a jeho chování špatně díváš.
Čas do zpřístupnění příští lekce
Aneb kolik máš času na domácí úkoly. :)
- 0days
- 0hours
- 0minutes
- 0seconds