Pečuji o své tělo: pořádně koušu

Martin Vlach / Očisty

Známe to dobře všichni. Každému nám říkali — jez pomalu a pořádně kousej! Kdo to ale skutečně děláme? Kdo doopravdy vše, co jí, trpělivě rozkouše? A kdo se u toho navíc usmívá a myslí na to, jak mu to dělá dobře? Kdo se kousáním bavi? Kolik nás takových je? Nepodceňujme, nemávněme rukou, pojďme to dělat. Pojďme si dělat radost tím, jak se s jídlem páráme. Je s tím spojeno víc, než jak to vypadá a všechno to „okolo“ je stejně důležité.

Jsme vybaveni dvěma vstupními branami, jimiž přijímáme z Vesmíru vyživující energii, potřebnou pro náš život. Jejich stav rozhoduje o vitalitě, nejdůležitější veličině charakterizující naše fyzično neboli tělo. Vitalita udává, jak se cítíme, co si můžeme/nemůžeme dovolit dělat, co si dokážeme užít a u čeho se trápíme, jak nám fungují orgány, spalování, trávení, čištění a odvádění odpadních látek nejen střevem, ale i z jednotlivých buněk — jednoduše řečeno, jaká je naše „fyzička“. A samozřejmě i životní postoje a nálady, protože ty s fyzičkou přímo souvisejí. Pocity a tělo jsou spojené nádoby, navzájem se ovlivňují, nikdy je nedoddělujme. Uvažujme o nich jako o celku.

Vitalita je stěžejní veličinou proto, že se jedná o tělesnou energii, a jak víme, vše se skládá z energie a informací. Obojí je základní stavební jednotkou, pod tím už nic neexistuje. A z toho vyplývá nesmírně důležité poznání: Co nemáš zde, na nejspodější úrovni, to už pak nikde výš nenaženeš.

Uvažuješ-li moudře, zaměříš se právě na tyto dva základní stavební prvky. Rozhodneš se právě o ně pečovat a o zbytek už se pak starat nemusíš, to už se od jejich stavu odvine samovolně. Řečeno jinak — pečuj o svůj skutečný základ a půjdeš na to maximálně jednouše i maximálně efektivně zároveň. A ještě si budeš užívat. Co chtít víc. Ještě připomenu, že péči o „tu druhou“ energetickou bránu je věnován tento článek.

Heslo zní: zbytečně nezatěžovat

Pořádným kousáním uděláte z čehokoli, co sníte, kaši. Dokud z toho kaše není, koušete málo. Význam to má ten, že důkladně rozmělněná potrava minimálně zatíží orgány, kterými putuje. Zpříjemní jim práci a nechá je naplno využít potenciál, který v potravinách je. Tělo vynaloží na trávení minimum energie a přijme maximum živin.

Dělat něco pořádně je podmíněno tím to dělat s chutí. Týká se to nejen kousání, ale úplně všeho. Nikdy nejde o činnost, kterou děláte, ale o vaše uvažování. Váš úhel pohledu (nikoli činnost jako taková) určuje, co prožijete. Nejste-li v pohodě, nečekejte dobré prožitky, to nejde. Než s něčím začnete, uveďte se do klidu, pokud v něm nejste. Začít něco s neklidem přinese jen nepříjemnosti.

Na vaší vitalitě se pořádné rozkousání jídla odrazí tím, že se budete i po něm cítit lehce. Odpadne funění, nafukování, těžké břicho, únava, ospalost, stagnace potravy v žaludku a střevech (pomalé trávení), zanášení střevních stěn.

Není to jen o kousání

Při pořádném kousání nejde jen o mechanické rozmělnění jídla. Zároveň s ním funguje přirozená tělesná chemie — sliny. Čím déle sousto koušete, tím víc slin se s ním promíchá. A právě tento mix je nesmírně důležitý pro celý další proces trávení. Takže až budete jíst, myslete i na tohle.

Kousáním k sebelásce

Nechci zbytečně rozmazávat trávení, vypíchnul jsem jen to nejpodstatnější, abychom si připomněli, co všechno s námi dobře i špatně trávené jídlo dělá. A jak jednoduše se to dá vyladit. Obojí by mělo stačit k podstatnému kroku — začít to dělat. A jako při všem dobrém — dělejme to vědomě. S vědomím, že se máme rádi, že o sebe pečujeme a že se péčí o sebe bavíme. Právě tyto informace, které při tom budeme vypouštět, budují náš vztah k sobě samým = sebelásku. A o té bychom měli vědět, že se promítá do celého našeho života. Udává mu kvalitu, je matkou všeho, co denně prožíváme.

Vše negativní, co prožíváme, co se snažíme změnit, co nás trápí a s čím bojujeme, je jen odrazem vztahu k sobě samému. Kdo by to byl řekl, že sebeláska souvisí s kousáním, čištěním zubů, pochválením se za to, že jsem si protáhl tělo a podobnými drobnostmi. Nebyl by to ale Vesmír, kdyby nás neklamal, kdyby nás nenechal složitě přijít na to, že řešení jsou jednodušší, než si myslíme a blíž, než je hledáme.

Za vše se chval

Dělat něco, a dělat to a pochválit se za to, to je jako nebe a dudy. První je mechanické přežívání, druhé je žití naplno. Chválení se je ten nejlepší návyk. A bylo by chybou se cítit divně , že se chválíme za zdánlivé samozřejmosti. Cílem všech cílů je „vidět ve všem lásku“, neboli s láskou vnímat celý svět. Vidět — a prožívat! — lásku ve všem, co dělám. To je nezbytný základ trvalého štěstí i správné přitažlivosti.

Začít nejen pořádně kousat, ale stejně pořádně si to i užívat. O to jde. Budeme se pak cítit dobře a pochopíme, co znamená si dělat radost sami ze sebe. Najdeme v sobě zdroj štěstí a přestaneme jej hledat okolo. A právě to je i základem svobody, přitažlivosti, bohatství…

Jak na to

• Rozhodněte se začít jíst vědomě. Vnímejte, jak jíte.
• Při jídle se zaměřujte na to, ať jíte pomalu a trpělivě každé sousto rozkoušete, dokud z něj není kaše.
• Vnímejte i sliny, které se vám v puse tvoří a mísí se s jídlem.
• Bavte se tím, jak pomalu jíte, představujte si, jak vám pokousané jídlo dělá dobře. Jak se orgánům dobře zpracovává a jeho zbytky jdou i rychle z těla ven.
• Mějte se rádi za to, že takto vědomě jíte, že o sebe pečujete. Užívejte si to.
• Vrátí se vám to jak ve vaší rostoucí vitalitě, ale i v chutích, které v jídle objevíte. A také ve schopnosti pozitivně myslet, užívat si život.

Shrnutí

• Pořádné kousání umožňuje tělu fungovat maximálně efektivně.
• Zrychlují a zlepšují se tělesné procesy trávení a čištění.
• Tělo funguje maximálně hospodárně, s minimem energie získá maximum živin.
• Je to i o pocitech, kdo je vitální, cítí se dobře a naopak.
• I kousání může být zábava, zdroj radosti. Je v tom víc, než se zdá, překročte hranici pouhého „jezení“.
• Každý dobrý návyk je dobré vědomě prožít, pochválit se za něj.
• Právě tím se pěstuje štěstí, přitažlivost i bohatství.

Tags Seberozvoj